Dnes již neexistující největší soukromá faleristická sbírku na světě p. Kai Meyera z Kodaně,zde je jeho portrét, kde si trůní uprostřed svého království.
FALERISTIKA, jak jinak. Můžeme být hrdi na to, že tento název vymysleli právě čeští nadšenci- pánové Oldřich Pilz a Karel Schwarzenberg. Název se ujal celosvětově
I když ani kolega Faleristika ani já se ještě neřadíme do kategorie "bájných starců vyprávějících rytířské legendy" rádi se podělíme o faleristické zajímavosti a dobu,kdy jsem i my vytvářeli své sbírky.
Počet exponátů není vždy rozhodujícím činitelem,protože důležitou roli hraje také vzácnost jednotlivých exponátů.Mnohé sbírky vládnoucích nebo šlechtických rodů nejsou velké co do počtu exemplářů,ale jsou považovány za velké co do počtu unikátních kusů.Mezi takové sbírky se řadí sbírka habsburského rodu nebo sbírka,která byla chována v dážďanském Zwingru nebo u nás známá sbírka knížecího rodu Schwarzenbergů na zámku Orlíku, rodu Metternichů na zámku Kynžvaru nebo vedlejší větve rodu Schaumburg-Lippe na zámnku v Náchodě.Tyto sbírky byly sestavovány z řádu a vyznamenání,která byla udělena členům těchto vznešených rodů.
Druhým typem sbírek jsou ty,které jsou budovány jednotlivcem nebo určitou korporací, např. muzeem a shromaždují dostupné exempláře bez ohledu na jejich dřívějšího majitele.Tento typ sbírek je jistě nejběžnější a jejich velikost určujeme hlavně počtem exemplářů.Kde je, či vlstně kde byla taková sbírka o které bylo možno bez nadsázky říci,že je velká jak rozsahem,počtem kusů,ale i vzácnosti jednotlivých exemplářů?Není to ani v Německu,ani ve Francii či Anglii,tedy v zemích se starými faleristickými tradicemi, nebo v USA kde byl po roce 1945 zaznamenán velký nárůst sběratelů řádu. Rusko, v době,kdy pan Michal psal tedy tento článek neexistovalo, byl to je stát dělníků a rolníků,kteří měli jiné starosti.Možná,že i proto překvapí,že největší soukromá sbírka byla v malé evropské zemi v Dánsku.Jejím majitelem byl Kai Meyer. Sbírat začal v roce 1930 a základ tvořila malá sbíárka dekorací.Během poválečných let doznala však nebývalého nárustu a její počet překročil 5000 kusů. Pro srovnání velikosti,podle kterých sběratelé určuji velikost sbírky je počet 500 chápán jako velká sbírka, 1000 kusů jako neobyčejná sbírka,počet 2500 kusů je sbírka zázračná, nevídaná. Počet,kde je číslo vyšší jak 5000 je tedy sbírka opravdu nevídaná a raritní.Celá sbírka byla umístěna ve zvláštní místnosti(viz obrázek kolegy Faleristika) o rozměrech 6x15metrů, vysoká je přibližnně 2,5metru.Jednotlivé exempláře nebo celé skupiny jsou namontovány do dřevěných zasklených rámů,které jsou zavěšeny na stěnách,těsně vedle sebe ve čtyřech řadách nad sebou od podlahy až ke stropu.Takovéto uspořádání umožňuje pohodlně ukázat celou sbírku,za předpokladu,že návštěvník bude ochoten shýbat se až k zemi nebo natahovat krk.Jednotlivé rámy je možno sejmout ze stěny,odložit horní zasklený rám a zájemce si může podrobně prohlédnout jednotlivé kusy v rámu umístěné.Jestliže návštěvník požádál pana K.Meyera,aby mu ukázal deset exemplářů,kterých si nejvíce váží a cení, neupadne do rozpaku,protože je na podobný dotaz připraven.Na první místo řadí Řád SLONA….
Pan Kai Meyer byl i výtečný fotograf, svoji sbírku měl zpracovanou i jako kvalitní dokumentační máteriál( z kterého jsme se učili)Požádejme tedy pana kolegu Faleristika o vložení několika obrázku pro ilustraci této slavné sbírky,které je žel bohu již také rozprodána především do USA.
V případě zájmu popíšem i dalších devět řádů v první desítce, dle hodnocení pana Meyera.
mezi nejvzácněšjší řád zařadil na prvé místo pan K.Meyer řád Slona.
Na druhé místo řadí pan Meyer Řád Serafínů,který je nejvyšším švédským řádem.Ve sbírce je zastoupen colanou,hvězdou a menším řádovým klenotem.Na našem území se tento řád nenechází,ale je zastoupen v Ermitáži Sankt-Petěrbugu (spolu s řádem Slona)
Jako další řád předkládá majitel sbírky Řád norského lva v 1.stupni, založený roku 1904.Řád je vzácný svým výskytem,protože byl udělován pouze jeden rok, v roce 1905 se Norsko osamostatnilo z nadvlády Švédska a řád zrušil.Zajímavý je tvar řádu.Nepoužívá tradičního kříže,ale figurky lva v oválném věnci.Odznak je prolamovaný.Majitelem tohoto řádu byl například císař František Josef I.
Čtvrtým řádem je Islandský Řád sokola,reprezentovaný ve dvou vydáních.První z let 1921-1944.kdy Island patřil Dánsku, má královskou korunu v převýšení kříže, dtuhé vydání po roce 1944,kdy se Island stal samostatnou republikou je bez koruny.Kolekce obsahuje všechny třídy, colanou počínaje a náprsní dekorací konče.
Mezi raritní kusy své sbírky počítá pan Kei Meyer také rám, věnovaný Řádu dánské vlajky-Danebrogu.Sběratelům je jistě známo,že mezi korunou v převýšení a řádovým křížem je umístěna šifra panujícího krále,podle níž můžeme určit přibližně stáří řádových odznaků.Pro zajímavost uvdím,že začínají rokem 1808 šifrou F VI.(Frederik VI).Kolekce obsahuje exempláře jednotlivých králů.Nejcenějším exemplářem je však kříž velkokomandera,posázený brilianty a zavěšený na colaně o 66 článcích.Obyčejně je colana sestavena pouze ze 40 článků,polovina je ve tvaru řádového kříže,10 článků C.V.(Kristian V.)10 článků W (Waldemar).Od roku 1808 do roku 1930 bylo uděleno pouze 24 křížů velkokomandera, je tedy exemplář v této sbírce cenný jak hmotně,ale i výskytem.
Jako šestý unikát předkládá Meyer Domácí řád siamské královské rodiny,určený členům rodiny, nejvyšší šlechtě v zemi a hlavám cizích států. Řádový klenost je zavěšen na colaně a je celozlatý a smaltovaný.Tento exemplář je snad pouze v této soukromé sbírce.
Stejnou vzácnosti je Řád Sv. Kateřiny,určený ženám a zařazený na druhé místo za Řád Sv. Ondřeje Prvořečeného. Řádový klenot je posázen brilianty a stuha je vyšívaná.Řád byl udělován příslušnícím ruské carské rodiny, nejvyšším ruským šlechtičnám,nebo příslušnicím panovnických rodů a významným cizím šlechtičnám.Na našem území je jeden kříž bez briliantů,který byl udělen mezi lety 1810-1820 šlechtičně Ficgelmontové,jejichž dcera se provdala za knížete Clary-Aldringen v Teplicích,odkud přešel řádový odznak do majetku Vojenského historického ústavu v Praze.
Jižní Ameriku zastupuje brazilský řád Dona Pedra I., založený roku 1826. Řádový odznak je tvarově trochu podobný napoleonskému řádu Železné koruny.Na koruně sedí drak, mající na prsou štítek s inicialou zakladatele řádu P.I.
Dalším unikátem sbírky je řetez královny Viktorie,který můžeme velmi často vidět na portrétech panovníků z edwardiánské doby,ale je vzácným exemplářem v soukromé sbírce.Třebaže není skutečně spojen s královským Viktoriínym řádem,užívá se k zavěšení řádového klenotu I.třídy a je zvláštním vyznamenáním, jakýmsi polepšením první třídy.Řetěz byl založen anglickým králem Eduardem VII, v roce 1902. Je složen z deseti článků.Hlavní je tvořen monogramem panovníka, v tomto případě ER, další články symbolizují rostlinné symboly Anglie,Skotska,Irska a Indie.Tři články jsou tvořeny tudorovskou růži, dva květem bodláku, dva trojlístkem a dva květem lotosu.
Posledním exemplářem skupiny deseti nejvzácnějších unikátů Meyerovi sbírky je sovětský Leninův řád,zhotovený ze zlata,portrét ve středu medailonu je z platiny.Exemplář pochází z prvních let existence řádu,kdy se řád nosil ještě bez stuhy.
Sbírka obsahuje ale ještě celou řadu významných kusů. Například Savojský řád Zvěstování,který je u nás v jednom exempláři s klenotem na zámku Orlíku po Karlu knížeti Schwarzenbergovi. Dále colana parmského Konstantinova řádu Sv.Jiří,bulharského Řádu Cyrila a Metoděje,colana s klenotem,dále monacký Řád Sv. Karla 1.stupně,portugalský Řád Jakuba z meče l. stupně,lucemburský Řád Dubové koruny 1.a2.stupně,brunšvický řád Jindřicha lva, zastoupený komturem s hvězdou. hessenský Domácí řád zlatého lva zastoupený colanou s klenotem.Polské řády jsou zatoupeny prvními třídami Bílého orla,Virtuti Militari a Polonia restituta,ruské řády nejvyšším řádem Sv.Ondřeje Prvořečeného (cena tohoto řádu dosáhla v roce 1934 4000 marek)
Zpracováno dle článku Gary C.Kruga panem Zdenkěm Michalem, časopis Drobná platika
Čerpáno z : http://forum.valka.cz/viewtopic.php/title/Faleristicke-zajimavosti-drby-i-pikantnosti/t/81188
