Václav Havel byl nositelem nejvyšších dvou českých řádů – Bílého lva a T. G. Masaryka, které mu byly uděleny automaticky z titulu funkce pezidenta. V roce 2003 po jeho odchodu z Hradu mu je obě komory parlamentu doživotně propůjčily. Zákon o státních vyznamenáních říká „doživotně“ a znamená to, že nyní, po Havlově smrti, bude muset Dagmar Havlová insignie obou nejvyšších státních vyznamenání vrátit zpět na Hrad.

Prezidentská kancelář na tuto povinnost po určitém čase upozorňuje pozůstalé. Prezidentská kancelář je ze zákona správcem všech záležitostí týkajících se řádů a medailí. Po smrti nejvyšší vyznamenání zůstávají pouze pozůstalým zahraničních nositelům, pozůstalým po českých nositelých zůstává pouze listina o propůjčení vyznamenání.

Každá insignie je očíslována, takže existuje evidence. Jiná je situace u medailí, které si rodiny po zemřelých nositelích mohou ponechat navždy. Medaile se vždy udělují, nikoli propůjčují. I proto se čas od času objeví některá na burzách či v aukcích.

Ocení Klaus Havla in memoriam?

Hned příští rok by ale mohl některý z řádů Václavu Havlovi propůjčit – tentokrát již in memoriam – Václav Klaus. Nepotřebuje k tomu žádné doporučení ani souhlas.

Když Havel přebíral poprvé oba řády – Klaus u toho nebyl – o doživotním propůjčení rozhodli poslanci a senátoři na jaře 2003, předali mu ho 14. října téhož roku v sídle Senátu. Klaus byl v té době na třídenní návštěvě na Plzeňsku, což mu někteří politici vyčítali.

První příležitost k Havlovu ocenění má Václav Klaus hned na Nový rok, neboť řádovými dny, kdy prezident může předávat vyznamenání, jsou 1. leden a 28. říjen. Havel i Klaus ale využívali jen podzimní termín, neboť jak dříve prozradili lidé z Hradu, je velice obtížné v lednu vytopit Vladislavský sál.

Václav Klaus podle svých spolupracovníků dává přednost předávání řádů živým lidem, proto na jeho seznamech vyznamenaných od roku 2003 není příliš poznámek in memoriam. Z 25 osobností oceněných Řádem Bílého lva šlo o sedm případů, z 61 Řádů T. G. Masaryka to bylo pouze třikrát. V případě posmrtného propůjčení některého z řádů českému občanovi převezmou pozůstalí pouze listinu, insignii nikoli.

/* */

Zdroj: Marie Königová, Právo