Jan Bedřich z Valdštejna-Johann Friedrich Reichsgraf von Waldstein

 

Říšský hrabě Jan Bedřich z Valdštejna   *1644 Vídeň +3.6.1964 Duchcov

1661 ve věku 17.let zplnomocněný králem zde:

 

2. Biskup královéhradecký (1668–1675),

16. arcibiskup pražský (1675–1694) a

31. velmistr křižovníků s červenou hvězdou (1668–1694).

Byl posledním z pražských arcibiskupů, který spojoval v jedněch rukou obě hodnosti.

 

 

Narodil se v Duchcově jako mladší syn Maxmiliána hraběte z Valdštejna (+ 1654) a jeho manželky Polyxeny hraběnky z Talmberka. Po smrti rodičů byl jeho poručíkem Ferdinand Arnošt z Valdštejna. 14. září 1661 jej král prohlásil zletilým. Rozhodl se pro duchovní stav a studoval v Římě. V roce 1664 převzal správu svých statků. Ještě před kněžským svěcením v roce 1665 jej papež Alexander VII. jmenoval prelátem. Získal také místa kanovníka v Olomouci a ve Vratislavi. Pražští křižovníci s červenou hvězdou zvolili ho v roce 1668 za svého velmistra.

 

Biskupem královéhradeckým byl zvolen v roce 1668, v roce 1675 byl jmenován pražským arcibiskupem; úřadu se slavnostně ujal 14. března 1676. V roce 1677 vyšla jeho předchůdcem připravovaná česká bible, o dva roky později vydal Instrukci pro kněze. Vytisknout nechal proprium Bohemiae a rituale Romano-Pragense, které sjednotily liturgickou praxi v diecesi. Podporoval vznik nových farností, usazování nových řeholí v Čechách a zakládání nových klášterů. Jeho pomocný biskup Jan Ignác Dlouhoveský z Dlouhé vsi zřídil v Praze Na Zderazi dům pro vysloužilé kněze. Za jeho vlády položil Leopold I. v roce 1673 základní kámen k barokní dostavbě pražské katedrály.

Církevní soudy ztratily v roce 1688 pravomoc trestat zločiny duchovních. Spor s vládou o desátek, který používala na válečné výdaje a požadavek českého sněmu na přímé zdanění duchovenstva, vyvrcholil vyloučením arcibiskupa ze sněmu v roce 1693.

 

Dokument který nastartoval život mladého studenta v úspěšného muže.

 

Zdroj: