Popis
Dukát. Zlatý dukát Františka Josefa.
Dukát je nejoblíbenější zlatá mince.
Zlatý dukát se dává jako dárek, při narození dítěte, při promoci, při křtu, ale i při jiných příležitostech.
Se zlatým dukátem se setkáme nejen v písničkách, v pohádkách, v dějínách, všude možně.
Jistě si každý vzpomene, „Znám jednu dívku ta má dukáty, ta má dukáty…“, nebo také na Trautemberka, jak je pěkně cvaká na stůl vedle sebe. Stejně tak jako si vzpomeneme na čerta s měšcem dukátů. Nabo i na 3000 dukátů, cena za libru masa Benátského kupce, jež požadoval žid jako v povídce od Schakespeara. Vzpomeneme i jiné hlášky, „Moje zlaťáčky, moje dukátky“. Tak to jsou takováto kolečka. KDYŽ SE PODÍVÁTE NA ZLATÝ DUKÁT, nebo na větší množství najednou, tak není divu, že učarovali a oslňují dodnes.
ZLATÝ DUKÁT
Ražený z měkého dukátového zlata, které je téměř ryzí.
Au 0,986 Godl Aurum 0,986 = 986/1000 = 98,6%
Váha = 3,5g
Dále, dvojdukáty, čtyřdukáty, pěti, deseti, vždy jako násobek jednoho.
Tedy „čtyřdukát“ váží stejně jako čtyři malé jednodukáty. Však cena větších násobků sběratelsky roste.
Zlatý dukát Františka Josefa byl poslední platný peníz před vznikem První republiky, pro jeho oblíbenost pak se dále razí podobné dukáty, jako pamětní, pro sběratelské účely.
František Josef I. Habsburský
Předposlední císař rakouský a český a uherský král, panovník, který je na císařském trůnu neuvěřitelných šedesát osm let, přichází na svět 18. srpna roku 1830 ve Vídni jako syn Žofie Bavorské a arcivévody Františka Karla, bratra rakouského císaře Ferdinanda I.Již od dětství je František Josef I. matkou cílevědomě vychováván jako budoucí císař, je jí veden k odpovědnosti a píli, odmalička žije v přesvědčení o božské vyvolenosti habsburské dynastie. Ve třinácti letech pak nastoupí František Josef I. službu v rakouské armády v hodnosti plukovníka – záliba ve všem vojenském pak bude po celý život určovat styl jeho oblékání, jeho oděvem se až do smrti stane téměř výlučně vojenská uniforma.Dne 2. prosince roku 1848 se v Olomouci dosavadní císař Ferdinand I. (viz Ferdinand I. (V.) Dobrotivý) zříká trůnu – na jeho místo nastupuje jeho osmnáctiletý synovec, František Josef I.Od počátku své vlády se pak nový císař opírá o dvorskou kamarilu rakouského ministerského předsedu Felixe knížete Schwarzenberga – s jeho pomocí potlačí revoluční hnutí roku 1848 a obnoví velmocenské postavení Rakouska v italské a německé oblasti. Po roce 1866, poté, co Rakousko po prohraných válkách ztrácí stále více ze svého mezinárodního kreditu, dochází k liberalizaci rakouského politického zřízení a v roce 1867 k tzv. rakousko-uherskému vyrovnání, v němž císař souhlasí s principem dualismu – monarchie je rozdělena na dvě části, má dvě hlavní města, dva oddělené parlamenty a komplikovaný systém společných a samostatných ministerstev. Společného má nový státní útvar panovníka, armádu a zahraniční politiku. V zahraniční politice se podaří Rakousku-Uhersku v roce 1878 okupovat Bosnu a Hercegovinu, uzavřít spojenectví s Německem (1879) – toto spojenectví pak v roce 1882 rozšíří Itálie (vzniká tak tzv. Trojspolek). V domácí politice zatím konzervativní vláda hraběte Taaffeho prohloubí volební reformu.Po roce 1893 rakousko-uherské vlády čelí stále silnější vlně nacionalismu národů říše a císař František Josef I. pak plní důležitou integrující úlohu – mezi lidmi je oblíben, stává se symbolem tradice a zárukou spravedlnosti. V roce 1908 pak dochází k anexi Bosny a Hercegoviny, která vyvolá vážnou mezinárodní krizi, krizi, která pak o šest let později vyvrcholí, po sarajevském atentátu na následníka rakouského trůnu Ferdinanda d’Este, vypuknutím první světové války.Uprostřed války pak císař František Josef I., 21. listopadu roku 1916, umírá, pohřben je v kapucínské kryptě ve Vídni.
Předposlední císař rakouský a český a uherský král, panovník, který je na císařském trůnu neuvěřitelných šedesát osm let, přichází na svět 18. srpna roku 1830 ve Vídni jako syn Žofie Bavorské a arcivévody Františka Karla, bratra rakouského císaře Ferdinanda I.Již od dětství je František Josef I. matkou cílevědomě vychováván jako budoucí císař, je jí veden k odpovědnosti a píli, odmalička žije v přesvědčení o božské vyvolenosti habsburské dynastie. Ve třinácti letech pak nastoupí František Josef I. službu v rakouské armády v hodnosti plukovníka – záliba ve všem vojenském pak bude po celý život určovat styl jeho oblékání, jeho oděvem se až do smrti stane téměř výlučně vojenská uniforma.Dne 2. prosince roku 1848 se v Olomouci dosavadní císař Ferdinand I. (viz Ferdinand I. (V.) Dobrotivý) zříká trůnu – na jeho místo nastupuje jeho osmnáctiletý synovec, František Josef I.Od počátku své vlády se pak nový císař opírá o dvorskou kamarilu rakouského ministerského předsedu Felixe knížete Schwarzenberga – s jeho pomocí potlačí revoluční hnutí roku 1848 a obnoví velmocenské postavení Rakouska v italské a německé oblasti. Po roce 1866, poté, co Rakousko po prohraných válkách ztrácí stále více ze svého mezinárodního kreditu, dochází k liberalizaci rakouského politického zřízení a v roce 1867 k tzv. rakousko-uherskému vyrovnání, v němž císař souhlasí s principem dualismu – monarchie je rozdělena na dvě části, má dvě hlavní města, dva oddělené parlamenty a komplikovaný systém společných a samostatných ministerstev. Společného má nový státní útvar panovníka, armádu a zahraniční politiku. V zahraniční politice se podaří Rakousku-Uhersku v roce 1878 okupovat Bosnu a Hercegovinu, uzavřít spojenectví s Německem (1879) – toto spojenectví pak v roce 1882 rozšíří Itálie (vzniká tak tzv. Trojspolek). V domácí politice zatím konzervativní vláda hraběte Taaffeho prohloubí volební reformu.Po roce 1893 rakousko-uherské vlády čelí stále silnější vlně nacionalismu národů říše a císař František Josef I. pak plní důležitou integrující úlohu – mezi lidmi je oblíben, stává se symbolem tradice a zárukou spravedlnosti. V roce 1908 pak dochází k anexi Bosny a Hercegoviny, která vyvolá vážnou mezinárodní krizi, krizi, která pak o šest let později vyvrcholí, po sarajevském atentátu na následníka rakouského trůnu Ferdinanda d’Este, vypuknutím první světové války.Uprostřed války pak císař František Josef I., 21. listopadu roku 1916, umírá, pohřben je v kapucínské kryptě ve Vídni.
